Mohutný vítr dul,
skácel střechu i celý dům.
Já skláním se nad tou pohromou
a stesk zachvátí duši mou.
Přemítám nad tím,
jaký vítr by asi byl,
kdyby se On neobjevil.
Snad ledový a ostrý, neúprosný,
avšak počal by se stavět sloup nosný.
Nebo ne?
Mýlím se snad?
Mám oči zastřené, mou mysl pohltila myšlenka na borůvkový sad?
Chodidla jsou celý modrý, když sbíráme borůvky bosky.. Úsměv, prosím. *cvak*
OdpovědětVymazat