15. března 2010

Musí to tak být?

Dva týdny, které jsem prožívala obestřená mlhou utekly jakoby nic a já jsem si po opravdu neblahé známce z diktátu řekla, že už nedopustím, aby mě nějaká mlha ještě někdy obestřela. Možná bych neměla být tak přecitlivělá, možná bych neměla všechno brát tak vážně a zavřít jedno oko, ale mě všechny ty drobné náznaky připadají důležité. Co když se naše přátelství rozpadá? Co když už to nebude takové jako dřív? Vždyť když se ocitneme samy, nepovídáme si tolik jako dřív. Mě to nevadí, ale co když jí ano? Ale dost už tohohle nic vám neříkajícího polemizování, měla bych se radši zaobírat něčím, něčím co pochopí všechny vrstvy společnosti.
Už dlouho jsem si nepostěžovala na sníh.  Taky vás štve když spatříte po probuzení záclonu vloček, padajících v neslyšném rytmu na zem, vytvářejících břečku, a rozespalí do ní šlápnete a pomyslíte si "doprdele ať už je jaro!"? Mě už teda jo. Ano, člověk se má radovat z maličkostí, ale ty maličkosti zastře vaše mokrá noha dělající po školní chodbě mokré šlápoty a nadšená spolužačka, která nadšeně vychvaluje kvalitu rozbředlého sněhu a nadšeně se pouští z kopce po dvou prknech a je celá nadšená a vám prostě nadšeně zkazí náladu.
Ještěže mám svou knihu Jak racionálně studovat, bez ní bych byla vážně bezradná.

3 komentáře:

  1. Tak jako já když ráno vstanu a vidím sníh tak vždycky zanadávám a jsem celej den naštvaná, taky se mi zdálo že se naše přátelsvtí rozpadá, ale bylo to jenom období, kdy jsme sami sebe měli plný zuby :) To přejde, snad :)

    OdpovědětVymazat
  2. tady bylo dneska už jaro, za chvíli budou fotky

    OdpovědětVymazat
  3. Někteří přátelé utíkají. Jeden pán je mi dneska už tak daleko a tak moc jiných, že vlastně ani nevím, a i když jsme kamarádi, ano, když jednou přijede, jde se mnou pěšky do krámu (snažím se myslet si, že kvůli nám, ale on vždycky cestou kouří, tak je to diskutabilní), ale v trávě se se mnou už neválí a po stromech se mnou taky neleze. Ale je úžasný a svělý a nádherně fotí.. ale nejspíš už není můj. A ten druhý pán, co jsem s ním chodila do výtvarky a každý den ho potkávám na chodbě mě už skoro ani nezdraví.. kam se tohle všechno ztrácí, sakra?!
    Jak racionálně studovat? :)

    OdpovědětVymazat