Hlava

Zrovna jsme si v literatuře četli básně od Poea, a tak jsem se rozhodla trochu si zabásnit. Není to nic úžasného, nehledejte v tom žádný druhý smysl a hlavně to neberte vážně.. 

Malý, tenký, velká hlava,

nač proboha ta velká snaha?

Kolébáním neusíná,

matka jeho k nebi ruce vzpíná.

Otec mléko zahřívá na plotně,

všem je  po něm hodně smutně.

Byl velký, silný, malou hlavu měl, 
 všemu velmi dobře rozuměl.

Vydal se do světa hledat peníz,

však objevil skvělý piva říz.

Ožral se a zpitoměl,

hlavu velkou začít měl.

Pak uložili ho do kolíbky, 

tam leží, v rukou dvě slípky

a ne a ne usnout.

Máma kolébá, táta vaří

a velké dítě se na slunci smaží.

Pije pivo, slípky jí,

ale všechno potají.

Matka se vzepře, táta mléko vylije,

"Chlapče, kolik že ti je?"

"Pětadvacet," mladík dí

a ukáže se, že z toho matka navěky spí.

Táta vykopne ho z domova

a chlapík to začíná od znova.